#pravice

#Mamdani, který představuje výzvu trumpismu, ve volbách nezvítězil ani tak nad aktuálním obyvatelem Bílého domu a jeho #MAGA pohůnky, ale nad hlavním proudem Demokratické strany.

Ve volbách se nestřetli demokraté s republikány, ale demokratická alternativa s demokratickým „business as usual“.

#Demokraté totiž aktuálně nejsou o nic oblíbenější než #Trump, a Mamdaniho vítězství by mohlo, a hlavně mělo, pro stranu, jejíž výkon coby opozice Trumpovu autoritářství je zatím spíše rozpačitý, představovat výrazný impuls.

Demokratický mainstream se totiž od republikánům výrazně neliší v přesvědčení, že co se týče klíčových parametrů statu quo, neexistuje žádná alternativa (jinými slovy, přes všechny rozdíly mají obě strany podobně blízko k autorce výroku „there is no alternative“, Margaret #Thatcher).

Z kritiky zablokování liberální #demokracie v technokratickém konsenzu mezi středovou levicí a středovou pravicí, která vylučuje autentický politický konflikt, vychází pojetí levicového populismu belgické politické teoretičky Chantal #Mouffe. Pravicový #populismus si dokázal monopolizovat emoce, vášně a jazyk „lidové vůle“, který dnes reprezentují často „lidoví“ miliardáři jako Donald Trump nebo Andrej #Babiš. Podle Mouffe musí levicový populismus umět nabídnout pozitivní emocionální identifikaci proti negativní identifikaci populismu pravicového, a namísto vylučování a konstrukci lidu na půdorysu odmítnutí jiných a cizích (muslimů, židů, migrantů, translidí apod.), postavit, či spíše obnovit, původní demokratickou vášeň pro rovnost, důstojnost a solidaritu. Mouffe doporučuje čelit pravicovému populismu, který je zpravidla ve skutečnosti oligarchy usměrňovaným populismem pro lid, levicovým lidovým populismem, jehož cílem by byla nová demokratická hegemonie.

Podobná představa o levicovém populismu dlouho zněla jako utopický projekt. Když došlo na pokusy o praktickou realizaci, často skončily u snahy o resuscitaci národně zabarveného třídního programu 20. století okořeněného o kulturní válečnictví v krajně pravicovém stylu (u nás právě s tímhle kandidovalo hnutí #Stačilo!).
Vítězství Zohrana Mamdaniho přináší naději, že tenhle recept může být úspěšný. Což v situaci, kdy reakce na vlnu národně konzervativního #autoritářství většinou spočívá na nepříliš přesvědčivém defenzívním boji za zachování stávajícího stavu věcí se vším všudy, není vůbec málo.

(Matěj #Metelec, výňatky)

#levice #pravice #politika

Pro spoustu lidí představují volby pravidelně ne zcela vítanou příležitost pro meditaci o „menším zlu“. Ti, kteří se pohybují politicky v oblasti, jejichž obtížně a jednoslovně vymezitelnou pozici je možné triangulovat třeba pomocí pojmů demokratický socialismus – radikální demokracie – liberální levice (čili levice vědomá si důležitosti liberálních práv a svobod coby sine qua non práv sociálních), mají často pocit, že se toto dilema týká hlavně jich samých. To ale není pravda. Stejně často je řeší také v populaci daleko hojněji zastoupené voličské skupiny. Týká se to třeba devadesátkových pravičáků, přesvědčených, že dnešní #ODS je napůl socialistická partaj, ale se skřípěním zubů ji přesto volí, protože nemají zbytí. A také mnoha z těch, kteří budou volit #SPD nebo #Stačilo! nikoli proto, že by se s nimi plně identifikovali, ale protože v nich vidí hlavně příležitost k ráznému „NE“ na adresu současného stavu věcí. Ten jim je často trnem v oku prostě proto, že jejich už tak nepříliš valná životní úroveň byla nejtíživěji zasažena jejím poklesem, k němuž v České republice dochází od roku 2021.

blisty.cz/art/127965-parlament

#politika #volby2025 #čr #česko #spolecnost #levice #pravice #demokracie

Tomas HajzlerTomasHajzler
2025-02-24

Další krok na cestě do pekla...
Zde je jen pár bonmotů nového (téměř jistě) kanceláře v sousedním Německu.

Není to dobrý :-(.

Boldnews_czBoldnews_cz
2024-09-09

Politická rétorika v Česku za poslední roky významně zhrubla. Nevěříte? Podívejte se třeba na staré a aktuální politické billboardy. Relativně věcný politický souboj pravice a levice nahradilo obviňování z vlastizrady a hraní na ty nejnižší lidské pudy. Strach a útoky v kampaních prostě fungují.

Jaký politický billboard vás naposledy zaujal?

boldnews.cz/proc-jde-z-politic

Boldnews_czBoldnews_cz
2024-09-02

Německé zemské volby v Sasku a Durynsku byly ve znamení posílení krajní pravice i levice. Porazit krajně pravicovou AfD a krajně levicovou BSW se podařilo pouze CDU, vládní strany naopak propadly. Volbám dominovalo téma bezpečnosti a migrace, svou roli sehrála i válka na Ukrajině.

Jak si letos jednotlivé německé strany vedly ve volbách?

boldnews.cz/po-volbach-na-vych

Boldnews_czBoldnews_cz
2024-08-27

V aktuálním šetření CVVM podíl lidí, kteří se řadí na pravici či do pravého středu, poklesl po dlouhé době růstu pod úroveň 40 procent, a to na 38,5 procenta. Převážně do levé části spektra se řadí voliči KSČM, mírný převis levicové orientace nad pravicovou se objevuje i mezi voliči ANO.

Považujete se za pravicové, nebo levicové voliče?

Boldnews_czBoldnews_cz
2024-07-08

Ve Francii se čekalo vítězství krajní pravice, nakonec ale zvítězila levice. Někteří komentátoři by ale k označení levice také dodali přídavné jméno krajní. V Nové lidové frontě má totiž silné postavení kontroverzní Jean-Luc Mélenchon a jeho hnutí Nepoddajná Francie. Onen extrém by měl ale zmírňovat zbytek stran sdružených ve vítězné volební alianci.

Jak to vlastně ve Francii celé dopadlo? A co to znamená pro zbytek Evropy?

boldnews.cz/vi-se-kdo-prohral-

Boldnews_czBoldnews_cz
2024-07-04

Na české politické scéně je Andrej Babiš unikátem. Během politické kariéry se mu podařilo oslovit prakticky všechny typy voličů. Pravicové, levicové, konzervativní a ze začátku taky ty liberální. O Babišově proměně se budou po konci jeho kariéry psát politologické knihy.

Jaká verze Andreje Babiše vás v české politice bavila nejvíc?

boldnews.cz/babisovy-promeny-j

Boldnews_czBoldnews_cz
2024-07-01

Kdo má tedy největší šanci zvítězit? Národní sdružení Marine Le Penové získalo v prvním kole voleb 29,25 procenta hlasů, levicová koalice Nová lidová fronta v neděli získala 27,99 procenta hlasů, až na třetím místě skončila strana Emmanuela Macrona Obnova s 20 procenty hlasů.

Obáváte se, že Francie odstartuje trend úspěchu extrémistických stran v Evropě?

Kdo udělal z Německa „přistěhovaleckou zemi“, nikdy neuhodnete

Otázka, kterou by klidně mohl položit moderátor Günther Jauch: Kdo vlastně jako první označil Německo za imigrační zemi? Petra Kellyová? Jürgen Trittin? Nebo Franz-Josef Strauß, praotec CSU? Všechno špatně. Příspěvek Ulricha Reitze pro magazín Focus.

buff.ly/3j3fd5w

#Nemecko #migrace #pravice #levice #uprchlickakrize #pristehovalectvi

Client Info

Server: https://mastodon.social
Version: 2025.07
Repository: https://github.com/cyevgeniy/lmst